Jak jsme si pořídili pyrenejského horského psa (PHP)

     Našeho prvního psa jsme si pořídili v roce 1994, byl to německý ovčák Ben, kterého nám v roce 1998 zajelo auto. Hned v roce 1999 jsme si pořídili dalšího psa, opět německého ovčáka Kennyho, ten s námi žil 10 let. Téměř rok jsme neměli žádného psa, zahrada byla taková prázdná, smutná, nikdo nás nevítal při příchodu domů. Takže jsme se rozhodli, že si pořídíme opět psího parťáka, ale jiné plemeno. Prozatím jsme nevěděli pro jaké konkrétní plemeno se rozhodnout. Jediné v čem bylo jasno, že to bude pastevecké plemeno.

Chtěli jsme nekonfliktní, neagresivní přátelské plemeno. Plemeno, které bude celoročně venku, bude nás hlídat a bude i kamarádem dětí. Tímto pro nás začalo nejdůležitější období, období výběru toho správného plemene, zjišťování informací a načítání všeho možného.

Nakonec jsme se rozhodli pro pyrenejského horského psa, který nás upoutal jak svými vlastnostmi, tak i svým vznešeným vzhledem. Samozřejmě i nadále jsme zjišťovali další informace a zkušenosti chovatelů, komunikovali jsme i navštívili některé chovatelské stanice. Snažili jsme se nic nenechat náhodě.  S ohledem na předchozí zkušenosti se zdravím našeho německého ovčáka, kterého jsme měli tzv. bez PP (problémy s displazií a následné operace apod.) bylo jasné, že náš pyrenej bude s Průkazem původu. Další velké dilema bylo před námi. Budeme mít pejska nebo fenku? „Domácí hlasování“ skončilo nerozhodně 2:2.

Takže ……

V létě roku 2010 jsme si domů konečně přivezli štěně pyrenejského horského psa. Roztomilou fenku Letinku, Leticii z chovatelské stanice Dogmania. Výběr naší fenky v chovatelské stanici nebyl vůbec jednoduchý, všechna štěňata byla nádherná. Byli jsme tam 4 krát, než jsme si vybrali tu pravou. Chovatelka nám řekla, že takto náročný výběr štěněte nepamatuje.   

Naší pyrenejku jsme si pořídili jen jako parťáka domů, našeho hlídače a společníka. Nic víc, o ničem jiném jsme ani neuvažovali. Ale cesty jsou nevyzpytatelné. S chovatelkou jsme byli v kontaktu, viděla jak Letinka roste, tak nám navrhla, zda se nechceme jet podívat na nějakou výstavu a zkusit i případně výstavní kruh. To, co jsme ani omylem nepředpokládali, se nakonec stalo realitou. Účastnili jsme se výstav. To jsou právě ty nevyzpytatelné cesty.

A pak to šlo dál….      

V roce 2011 jsme se stali členy Klubu pyrenejských plemen. Současně jsme i v tomto roce absolvovali několik výstav psů a po splnění podmínek chovnosti byla Letinka od listopadu 2011 „chovná“. A to jsme o chovu PHP předtím vůbec neuvažovali.

Chovatelská stanice Babylon Bohemia je zaregistrována jako mezinárodně chráněná chovatelská stanice v rámci FCI pod reg. číslem 254/12 dne 27. 3. 2012.

Náš život s PHP

Tím, že jsme předtím měli německé ovčáky, tak bylo samozřejmostí mít pro psa venkovní kotec s boudou pro zavření psa dle potřeby.  Zcela logicky jsme počítali, že kotec budeme používat i pro naší pyrenejku. Takže v předstihu jsem kotec s boudou předělal, opravil a vylepšil. Velmi brzy jsem pochopil, že to byla zbytečná práce. Naše pyrenejka v kotci prakticky nepobývala. Ze začátku, když jsme ji zavírali do kotce, tak děsně vyváděla, kňučela, štěkala, naříkala a neustále se snažila dostat ven, vše kousala. Spíše hrozilo, že si sama ublíží.

Postupem času jsme pochopili. Takže dnes máme kotec, prázdný kotec, který je neustále otevřený a prakticky nevyužitý. Pes má volnost pohybu po zahradě, někdy jde do domu či garáže. Jediný moment, kdy je pes v kotci resp. v boudě a to dobrovolně, je při velmi nevlídném počasí (větrno, déšť, velký mráz). To je jediná výjimka.

Prostě PHP není pes do kotce, malého bytu či k nějakému úvazu. Je to plemeno, které potřebuje volnost pohybu. Je to velmi nezávislý pes.

Jak nám někteří předpovídali, nezůstalo u jedné pyrenejky. Každopádně naše fenky nám dělají samou radost, zahradničí na zahradě, uklízí zapomenuté věci……., někdy až moc důkladně. Ale i přesto se na ně vždy těšíme a ony nás zase při příchodu bouřlivě vítají. Prostě jsou nedílnou součástí našeho domova, naší rodiny.   

Náš chov

Ačkoli jsme pořízením PHP vůbec nepředpokládali jeho chov, nakonec se stalo. Samozřejmě, před tím jsme velmi zvažovali, zda chovat či ne. „Na stole“ bylo hodně otázek a neznámých. Budeme mít dost času na štěňátka? Zvládne Leti bez problémů porod i obstarání potomků?  Zvládnete my pomoci matce, když to bude potřebovat? Kde a jak bude porod a odchov probíhat? Výběr správného krycího psa? A především, bude odchov zdravý a bude přínosem pro chov plemene? A mnoho dalších jiných otázek – krmení, socializace i odchod štěňátek do nových domovů, atd. To jen na okraj, seznam by byl hodně dlouhý. Rozhodnutí nebylo jednoduché. Vnímali jsme to a s postupem času to vnímáme ještě více, jako velkou zodpovědnost. Pro nás to nejsou jen nějaká zvířata či věci, ale jsou součástí naší „rodinné smečky“, i ti malí a tak k nim také přistupujeme.

Náš pohled na chov :

  • důraz na spojení zdravých a typických jedinců plemene, typické povahy a výrazu
  • chceme, aby každý vrh byl přínosem pro chov tohoto plemene, samozřejmě vždy byl lepší než ten předchozí
  • respektování standartu plemene
  • nejsme zastánci opakovaného spojení po sobě následujících vrhů, ale případně až s odstupem času, kdy je možné posoudit výsledek předchozího spojení
  • preferujeme přirozené rozmnožování jedinců, což znamená dostatečně silné pohlavní pudy psa i schopnost feny přirozeně zabřeznout

I přesto, že se snažíme zodpovědně vybrat rodiče našich štěňat, ne vždy vše vyjde dle představ. Ani výběr zdravých a typických jedinců plemene negarantuje zcela zdravé potomky s typickou povahou a výrazem. Genetika, dědičná predispozice, to jsou faktory, na které je každý chovatel krátký.

A tak náš samotný chov začal v létě roku 2012, kdy se Leticii narodil vrh „A“, náš první odchov. Pro nás to bylo něco zcela nového, plno starostí i radostí a nakonec těžké loučení se štěňaty při jejich odjezdu do nových domovů.  

Výstavy

Ačkoli jsme vystavovat nechtěli, jak již bylo uvedeno, došlo na to. Pro uchovnění jsme museli absolvovat min. 2 výstavy s výsledky dle podmínek klubu. Během roku jsme vždy absolvovali několik výstav, vcelku bylo jedno jakou, národní, mezinárodní, klubovou či oblastní.

Ze začátku nás to celkem bavilo, s postupem času a dalšího poznávání prostředí výstav, ztrácíme iluze o posuzování ve výstavních kruzích a získávání titulů. Po zkušenostech, kdy jedinec PHP s nedostatečným pigmentem mordy či oka získá známku „výborná“, nebo kdy rozhodčí v kruhu se podivuje, proč nejsou odstraněny dvojité paspárky (jsou typické, standart plemene je vyžaduje) apod., jsme mírně řečeno „velmi překvapeni“.

Takže výstavy, kde posuzují tzv. allround rozhodčí (rozhodčí, kteří posuzují desítky plemen se „znalostí“ jejich standardů) více zvažujeme.

Smysl mají jednoznačně výstavy, kde je posuzovatelem specialista na plemeno. V tomto směru to jsou klubové výstavy pořádané Klubem pyrenejských plemen – každoroční jarní a podzimní výstava. Posuzování je prováděno s důrazem na naplnění standardu plemene a ne z pohledu vyšampónovaného a vyfoukaného manekýna.       

Něco málo k péči o srst pyreneje

Když lidé vidí pyreneje, ihned upoutá jeho osrstění. Srst hustá a poměrně dlouhá čistě bílé barvy nebo bílé se znaky. Znaky mají zbarvení „blaireau“  (šedé jezevčí nebo vlkošedé) nebo zbarvení „arrouye“ (světle žluté nebo oranžové). To obvykle vyvolává úvahy o velké náročnosti na údržbu této srsti a časté vyčesávání. Ale opak je pravdou.

zbarvení blaireau

zbarvení arrouye

zbarvení arrouye

Je to neuvěřitelné, ale tato srst není až tak náročná z pohledu dlouhosrstých plemen na udržování, jak by se zdálo. Vše spočívá z její samočistící schopnosti. Názorné je to, zejména po dešti po hrátkách v blátě, kdy pes bude spíše šedočerný. Ale ráno, jakmile uschne, bude opět krásně bílý.

Před Po

Co se týče samotné péče o srst, z vlastní zkušenosti postačuje vyčesat cca 1x měsíčně (názory jsou na to různé), nebo dle potřeby např. při přesrstění, po procházkách v lese, kdy má po těle části travin a křovin apod. Příliš časté vyčesávání srsti ubližuje a ničí její samočistící schopnost. Samozřejmě určitě častěji se jí věnujeme v období přesrsťování po zimě. Kartáčováním také dochází k masírování těla psa, což naše pyrenejky mají rády. U nás je vyčesávání spíše otázka nálady psa, ta je málokdy. Ani před výstavou to s údržbou srsti nijak nepřeháníme. 

Srst pyreneje má být přirozená, proto naše psy zásadně cíleně nekoupeme, nešampónujeme, nefoukáme fénem. A to ani před výstavami. Samozřejmě koupáním, používáním šampónů či jiných přípravků dochází k narušení podsady srsti i jejích samočistících schopností. Pokud náš pes chce na procházce sám vlézt do vody, do potoka či rybníka, tak mu nebráníme. V teplém letním období mu to jen prospěje.

Máte zájem o štěňátko od nás?

V kostce pár základních informací.

Co by jste měli vědět než si pořídíte PHP :

  • mít základní znalost o plemeni PHP, o jeho povahových vlastnostech, požadavcích na péči, krmení, zdraví apod.
  • PHP je výborný hlídač, tudíž je nutno počítat s jeho štěkáním.
  • Pyrenej potřebuje blízký kontakt se svojí rodinou, jinak velmi strádá.
  • Důležitý je mít dostatečný plot, občas se i najdou někteří jedinci „útěkáři“.
  • Zahrada alá parková úprava, s tím spíše nepočítejte, někteří rádi hrabou díry.

Naši PHP :

  • Naši psi nejsou zavřeni v kotcích, mají volnost pohybu po zahradě i možnost přístupu do domu.
  • U nás jsou PHP zvyklí být celoročně venku, na zahradě je jim lépe než v domě.
  • S našimi pyrenejkami jsme v každodenním kontaktu, vyloženě ho vyžadují.
  • V případě štěňat, se jim denně věnujeme, pečujeme o ně. 3. týdnem u nich začíná období rané socializace.

Štěňata při odchodu z naší CHS :

  • Odchází nejdříve po 8 týdnech.
  • Pravidelně jsou odčervována po 2 týdnech, počínaje 2. týdnem.
  • Jsou označena čipem a mají základní očkování (min.1x , jinak dle doby odběru).
  • Mají vydaný mezinárodní pas zvířete v zájmovém chovu – PET PASSPORT s uvedením záznamů o odčervení, čipování a očkování veterinárním lékařem.
  • Všechny štěňata jsou s průkazem původu (PP), pokud již PP máme, budou předány majiteli ihned se štěnětem, pokud ne, následně budou obratem odeslány po doručení z ČMKU.
  • Řádná písemná kupní smlouva o prodeji štěněte včetně základní informace o péči štěněte, krmení apod. je samozřejmostí.

Každé štěně dostává tzv. startovací balíček – krmivo, obojek, vodítko, miska, pamlsky, hračky apod. (dle aktuální nabídky)

Štěně po příjezdu do nového domova :

  • Přivezli jste si několikatýdenní štěňátko, odloučené od matky a sourozenců. Musí si ve Vás získat důvěru. V prvních dnech je potřeba, aby si v klidu a bez stresu zvyklo na nové prostředí a novou rodinu. Prozkoumalo svůj nový domov.
  • Velmi důležité je se štěnětem pokračovat v socializaci, která začala již 3. týdnem v chovatelské stanici a trvá do cca 12. týdne. Je potřeba postupovat přitom velice rozvážně s ohledem na aktuální potřeby i zdravotní a psychický stav štěněte.  Je to nezbytné pro jeho další vývoj, aby z něj vyrostl vyrovnaný, sebevědomý a nebázlivý dospělý pes.
  • Socializace je fáze vývoje, kdy se štěně velmi rychle učí. Vnímá své okolí a prožité zkušenosti v něm zůstávají zakotveny na celý život, pozitivní i negativní.
  • Mělo by začít poznávat vše, s čím se v pozdějším životě může setkat. Např. situace na ulici, projíždějící auta, jízda v autě, větší skupiny lidí, jiná zvířata, různé zvuky (troubení, rány apod.), večerní čas, noc, různé povrchy, po kterých se pohybuje a mnoho jiného.

Toto je opravdu jen takový velmi stručný přehled a nastínění témat. O plemeni PHP, socializaci štěňat a výchově psů by se dalo napsat opravdu mnoho. Bohatým zdrojem informací je kynologická literatura, časopisy, internet, sociální sítě apod.